2011
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
23. 1. 2011 Nový rok se rozběhl a všechna smělá předsevzetí už dostávají reálnou podobu. Ta předsevzetí, která zůstanou i naší každodenní realitou, mají pro nás svou skutečnou hodnotu. Trpělivost a vytrvalost jsou investicemi ke zdárnému přetvoření přání ve skutečnost. Jak jednoduché v tomto malém okamžiku, viďte? Od zítřka začnu hubnout, od zítřka začnu cvičit, od zítřka se budu více věnovat svému zdraví, své rodině, svému vzdělávání .... atd. Ale zítra není dnes. Dnes, teď, v tomto okamžiku mám přání. Je důležité pro jeho vyplnění udělat něco hned teď, protože teď cítím příznivé podmínky, když tyto myšlenky mám. Zítra už budu myslet na něco jiného a budu stále odsouvat dnešní předsevzetí opět až na zítra.
S tímto fenoménem bojuje spousta lidí, včetně mne. Ale v některých věcech mi velmi pomáhalo jednoduché heslo. Když mi přišla myšlenka, že bych měla něco udělat (někomu napsat zprávu, poznamenat si něco do poznámek, někomu zavolat, něco objednat ... atd.), objevovalo se najednou spoustu důvodů, proč to momentálně nejde (mám teď jinou práci, nejdřív ji dokončím, a pak to udělám). Znáte to. Ale ta myšlenka nepřišla náhodou. Přišla teď! Přišla, protože teď jsou vhodné podmínky k tomu, pro věc něco udělat. A tak jsem si pro tyto případy, kdy se musím rozhodnout, vytvořila jednoduché heslo, které mi vždy pomohlo. "UDĚLEJ TO HNED!" Je zvláštní, že pokud tuto výzvu uposlechnu, vždy poté cítím, že to bylo dobře a správně. Jednak mi vyřízení té naléhavé věci trvá jen chviličku a pocit z vyřízení okládané věci je velmi příjemný a osvobozující. Zkuste to také. Vymyslete si třeba jiné heslo, které bude pro vás tak důrazné, že jej uposlechnete. Myšlenky jsou energie. Dávají nám informace o vnějším světě, ale i o nás samých, o našem rozpoložení a nastavení. Prostě to jen zkuste, můžete jen získat další zkušenost.
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
23. 2. 2011 Asi už si kladete otázku, kdo je to ten Bílý Mág. Jak se jím mohu stát já? Co pro to musím udělat? Nemusíme nic, co nechceme. Lepší je se ptát "Co pro to mohu udělat?". Důležité je chtít. Jistě jste slyšeli o černé a bílé magii. A také jistě víte, která z nich je ta lepší, správnější. Lepší pro naše nitro, pro náš rozvoj. Bílým Mágem není člověk, který umí čarovat v tom smyslu, jak tomu slovu rozumíme. Bílý Mág je mistrem slova. Umí použít vždy správná a výstižná slova. V dnešním světě slyším tolik zbytečných slov, tolik vulgárních slov. Lidé už si ani neuvědomují jejich význam, převzali je od ostatních bez přemýšlení. Nevěnují ani chviličku tomu, co takové vyřknuté vulgární slovo udělá v jejich nitru. Je to doslova toxický odpad, který v sobě ukládáme. Vzpomínám na naši paní třídní učitelku ze střední školy. Byli jsme třída plná děvčat a paní učitelka nás vždy oslovovala "Vy". Dávala nám tím najevo, že už jsme dospělé a že s námi podle toho bude jednat. I když jsme vyslovily přání, aby nám Tykala, nepřistoupila na to s vysvětlením, že ono se člověku hůř říká "Vy vole" než "Ty vole". Dodnes si to pamatuji a paní učitelka třídní je pro mne jedním z Bílých Mágů, na které ráda a s úctou vzpomínám.
Pokud se z nějakého důvodu zlobíme, rozčílíme se, jsme zvyklí použít nějaké prudké, často vulgární slovo, abychom měli pocit úlevy. Mnohdy je toto slovo svým významem tak vzdálené tomu, kvůli čemu jsme se rozhněvali, že samotné rozčílení se pozbývá smyslu. Proč to děláme? Ubližujeme jen sami sobě, protože vytváříme ve svém mozku nesmyslnou vazbu. Něco se nám nepovede a reakcí na to je zcela nesmyslné slovo nebo věta. Z každé častěji používané vazby vzniká v mozku zvyk, který bude "po ruce" vždy, když se budeme zlobit. Tento slovní odpad pak bude postupně narůstat a my si už ani nebudeme uvědomovat, proč jsme se rozzlobili. Stane se to reflexní reakcí na každý nezdar v našem životě. Přestaneme pátrat po příčinách, a tedy nebudeme schopni původní problém řešit.
První krok k tomu, stát se Bílým Mágem, je zamyslet se nad významem svých slov. V dnešní době velmi platí staré pořekadlo "Mluviti stříbro, mlčeti zlato". Přemýšlejte, jaká slova používáte a zda je jejich význam v souladu s konkrétní situací. Pokuste se vyčistit svůj slovník od vulgárních a zbytečných slov. Zbavte se plevele ve vašem slovním projevu, který vám brání rozpoznat, co je vlastně ta důležitá informace, kterou chcete sdělit.
Mám pocit, že zapomínáme náš krásný český jazyk. Jsme čím dál pohodlnější používat rozmanitá slova, na která je čeština tak bohatá, tak pestrá. Setkávám se s tím stále častěji a je mi z toho smutno. Zkuste to třeba jen na jednoduché společenské frázi. "Jak se máš?" "Dobře." nebo "Jak se Ti daří?" "Ujde to." Vlastně jsme tím neřekli vůbec nic a působí to na tazetele, že se ho chceme spíše co nejdříve zbavit. Dáváme mu najevo, že nás svou otázkou obtěžuje, protože nás nutí zamyslet se nad tím, jak se vlastně máme, jak se cítíme. A my to většinou ani nevíme a když už to nakrásně víme, neumíme to pojmenovat. Zkuste tedy přemýšlet nad tím, jak se máte, jak se cítíte právě teď. Jen tak sami pro sebe, aniž by se vás na to někdo zeptal. Vymyslete alespoň deset různých odpovědí. A aby to bylo ještě trochu obtížnější, vymyslete deset různých pozitivních odpovědí. Pokud budete chtít, můžete mi o tom napsat, jak jste byli úspěšní. Jsem zvědavá a přeji vám vše dobré.
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
27. 4. 2011 Dobrý den, jak se Vám daří? ..... Budu věřit, že dobře a že máte radost z jarních dnů. Jaro je mé oblíbené roční období. Je vidět ta úžasná energie, která tvoří. Mnoho lidí to bere jako samozřejmost. Ale zkuste si ze semínka vypěstovat strom. O mně se má bývalá kolegyně Lvice vyjádřila, že mi vykvetou i hrábě. Samzřejmě to bylo myšleno obrazně. Ale je pravda, že velmi ráda seju a sadím a pěstuju. Pamatuji si na jaro 2009, kdy jsem nasela spoustu semínek bylinek a nějakých okrasných letniček a sledovala jsem jejich klíčení a růst často a dlouho jako nějaký napínavý film. Bylo to pro mne lepší než televize, nepotřebovala jsem ji.
Semínko může vydržet i několik let. Ale jakmile se dostane do hlíny a vláhy, začnou se dít věci. Nic tento proces nemůže zastavit, pokud jsou zachovány podmínky. Život se nedá zastavit. Důkazem jsou pampelišky vyrostlé z asfaltové cesty nebo břízy rostoucí na střeše. Život si najde cestu vždy. Buďme tomu rádi, že je tak nezdolný a úporný a vytrvalý. Nepřemýšlí nad tím, zda se mu chce nebo nechce. Když jsou podmínky, žije.
Buďme také takoví, a pokud máme k něčemu podmínky a příležitost, chopme se jí a udělejme to. Pokud cítíte, že máte někoho rádi, řekněte mu to hned. Už nemusí být taková příležitost. A pokud bude, tak to řekněte znovu. Buďme jako semínka, která neváhají ale konají a proměňují příležitost v život. Zkuste si letos vypěstovat třeba pažitku. 
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
11. 5. 2011 Už jste někdy našli čtyřlístek? Jako dítě si pamatuji, že se mnou babička hrála "hru", kolik čtyřlístků za rok nasbírá. Pro mne to tenkrát byla hra. Snad odjakživa považujeme čtyřlístek za symbol štěstí. Možná proto, že je ho tak málo a my máme pocit, že štěstí je na světě také málo. Ale možná se jen neumíme správně na ten svět dívat. Více vnímáme věci, které se vymykají zaběhaným systémům. Proto nás více ovlivňují katastrofické zprávy, než abychom si uvědomili, že mezitím se stalo milion dobrých a příjemných událostí - narodilo se dvacet dětí, školák dostal svou první jedničku, někdo někoho pohladil, objal, vzal za ruku, usmál se, dítě řeklo své první slovo, udělalo první krok, povyrostlo štěně, svítí sluníčko, autobus jel včas, máme kde bydlet, co jíst, rozkvetly pampelišky, ptáci cvrlikají ..... . Všímejte si běžných událostí, které se dějí stále a jsou dobré. Vnímejte je více. Pak možná najdete i ten čtyřlístek, pokud si dáte čas a na chvilku se zadíváte do trávy u chodníku u vašich nohou. Přeji Vám aspoň jedno takové štěstí.
Loni jsem měla doslova čtyřlístkový rok a hru s babičkou bych suverénně vyhrála. Přesné číslo už nevím, protože jsem jich spoustu rozdala, ale bylo jich kolem sedmdesáti. Divíte se? I já jsem se divila. Ale je to tak. A to, že je čtyřlístek symbol štěstí, asi opravdu funguje, protože to byl pro mne velmi šťastný rok. Snad proto, že se člověk trochu zastaví a zadívá se do zeleně, mu poskytne prostor a klid na další myšlenky a vnímá i ty menší ale mnohdy významnější věci. Bylo to znamení, že štěstí roste všude a stačí se jen dívat. Dalo by se o tom napsat hodně slov. Raději jděte ven a zadívejte se do jetele. Třeba i pro vás tam vyrostlo štěstí.
Letos už jsem čtyřlístků našla pět. A možná, kdybych se každou chvíli brouzdala trávou, překonala bych loňský rekord. Ale víte, nejde mi o to najít jich více. Protože to opravdové štěstí roste v nás samých, stačí jen ho najít, uvědomit si ho a důkladně ho prožít. Přeji všem hledajícím Šťastný rok 2011.
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
13. 6. 2011 Pondělí je nejpěknější den v týdnu. Souhlasíte? Mé kolegyně v práci už si zvykly. Zpočátku si klepaly prstem na čelo a nesouhlasně vrtěly hlavou. "Vždyť nejkrásnější den v týdnu je přece pátek po poledni." Ale po roce se některé z nich "nakazily" mým optimismem a souhlasí se mnou, protože si ověřily, že pokud se v pondělí příjemně naladí, zvládají pak celý týden lehčeji. Většina lidí má pondělí spojeno s prvním pracovním dnem. A v tom to právě je. Každý začátek je důležitý. Když se narodí miminko, každá maminka se snaží, aby bylo nejzdravější, nejkrásnější, nejposlušnější .... atd. A pak v pracovním kolektivu slýchám, co to z nich vlastně vyrostlo, když jsou v pubertě. Ale z toho "zdravého" základu se vytvořily hodnoty, které se projeví třeba později. Takže ačkoli se v průběhu pracovního týdne objeví mnoho úkolů k řešení a překážek k překonání, pátek bude o to radostnější.
Proč tedy čekat na pátek, abychom se radovali? Proč si neužívat už od pondělka každý den? Proč se řídit tím, jak si lidé kdysi ten který den pojmenovali a jak se rozhodlo, který bude pracovní a který k odpočinku? Nevíme, který den může být náš poslední. Neztrácejme čas hodnocením a žijme každou minutu. Užívejme si život každým okamžikem a mějme radost z maličkostí. Třeba se zastavte a všimněte si, jak kvetou voňavé lípy. Nebo se usmějte na neznámého kolemjdoucího. Čím více radosti rozdáte, tím více jí budete mít uvnitř sebe a každý den bude bohatší jak pro vás tak pro nás všechny dohromady. Šťastným a veselým lidem se vyhýbají nemoci. Takže "Buďte zdrávi." 
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
10. 12. 2011 Dnes jsem si uvědomila, že je to už přes rok, co jsem zprovoznila tyto webové stránky. Když se dívám na data mých příspěvků v této sekci, na jednu stranu si říkám, že jsem ostuda, ale na druhou stranu jsem ráda, že nejsem otrokem internetu. Je pravda, že mi počítač není vzácný, protože u něj v zaměstnání pracuji osm hodin denně a doma už se mi k němu nechce. Věnuji se raději jiným věcem a hlavně lidem v mém nejbližším okolí. Ale dnešní den mne vlastně povzbudil k zasednutí před ten svítící obdélník, který je oknem do virtuálního světa, kde je možné téměř cokoliv.
Dnes jsem se setkala se svými přáteli ze střední školy a strávili jsme příjemné odpoledne a večer. Toto má pro mne velkou hodnotu a děkuji za takové krásné přátele. Má to pro mne hodnotu mnohem větší, než kdybychom si psali e-maily každý týden. A Bohu díky, že nejsem ani otrokem e-mailové pošty. To už mám raději ten telefon, i když mobilní. Mrzí mne, že jsou lidé, kteří se o člověka přestanou zajímat jen proto, že není denně připojený na internetu nebo jim neodpovídá na e-maily. Souhlasím, že e-mail je k tomu, aby se používal a usnadnil komunikaci mezi lidmi. Ale myslíte si, že kamarádství a přátelství stojí právě na tom, jak často internet používáme? Opravdu si myslíte, že již není třeba se setkávat, když si přece můžeme poblahopřát ke jmeninám, k narozeninám, k Vánocům či jinému jubileu třeba textovou zprávou nebo internetovým přáníčkem? Jistě, je "jiná" doba, řeknete si. Ale proč je jiná?!? Změnili jsme se my. Jsme vyspělejší? Jsme moudřejší? Mám pocit, že je tomu právě naopak. Vytváříme si iluze o dobrých mezilidských vztazích místo toho, abychom je sami tvořili a prožívali. Jsme závislí na virtuálním světě místo abychom plně žili a užívali si vlastní život. Věřte, že jsou mnohem důležitější hodnoty, než být oblíbeným v tzv. sociálních sítích internetu. Pozor, abyste v těch sítích neuvízli. Věřím, že s novým rokem, který se už blíží, využijete čas k rozjímání a rekapitulacím vlastních hodnot a protřídíte je jako skříň s oblečením. Zbavujte se všeho, co už nepotřebujete, co je nefunkční, co vás zatěžuje nebo co už se rozpadá. Rozlučte se se starým důstojně a s poděkováním za prokázanou službu a s přivřenýma očima a s úsměvem se nadechněte nového, které je připraveno vás udělat šťastnějšími a moudřejšími. Držím nám všem pěsti. Přeji vám pohodové Vánoce, důstojnou oslavu závěru roku 2011 a radostné přivítání roku Nového. 
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦
≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈
♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦