Sluníčko

♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦

≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈

♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦

Vítejte v sekci Zajímavosti

≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈

Jednoduché žití a hluboké myšlení

Duchovní život je věda prokazatelná rozumem a logikou

a nikoliv jen věc pouhého cítění nebo slepé víry.

≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈

ŽIVOTNÍ SÍLA

Lidský život je určen k ukončení utrpení v hmotné existenci. Současná společnost se snaží odstranit toto utrpení hmotným pokrokem. Všichni ale mohou vidět, že navzdory rozsáhlému hmotnému pokroku panuje v lidské společnosti neustálé napětí.

Je tomu tak proto, že lidská bytost je svojí podstatou duchovní. Hmotné tělo se vyvíjí díky duši. Přestože materialističtí vědci popírají, že zdroj života je duchovní, neexistuje lepší vysvětlení původu životní síly v těle než to, že tato síla je projevem duchovní částečky, duše.

Lidé se nezajímají o přirozené postavení duše. Na různých univerzitách existují různé katedry a máme také mnoho technologických ústavů, které všechny zkoumají a snaží se pochopit jemné zákony hmotné přírody, existují lékařské výzkumné laboratoře, které studují fyziologii hmotného těla, ale neexistuje žádný ústav pro studium přirozeného postavení duše. To je největší nedostatek materialistické civilizace, která je pouhým vnějším projevem duše.

Lidé jsou okouzleni zářivým projevem hmotného vesmíru a individuálního těla, ale nesnaží se pochopit základní původ této záře. Tělo je velice krásné, když plné síly vykonává mnoho činností a projevuje známky úžasné mozkové kapacity a talentu. Jakmile však z těla odejde duše, všechna tato záře se ztrácí. Ani velkým vědcům, kteří ve vědě dosáhli mnoha úžasných výsledků, se nepodařilo nalézt vlastní já, které je příčinou jejich úžasných objevů.

Zájemcům o zdroj předchozího textu zašlu titul knihy e-mailem,
popřípadě zprostředkuji prodej této knihy.

≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈

Vegetariánství: prostředek k vyššímu cíli

   Slovo vegetarián, vytvořené zakladateli Britské vegetariánské společnosti v roce 1842, pochází z latinského slova vegetus, které znamená "zdravý, svěží nebo vitální". Původní význam slova v sobě zahrnuje vyrovnaný filozofický a mravní způsob života, tedy mnohem více, než zeleninovou a ovocnou dietu.

   Většina vegetariánů jsou lidé, kteří chápou, že chceme-li přispět k mírumilovnější společnosti, musíme nejprve vyřešit problém násilí ve svých vlastních srdcích. Není tedy překvapující, že se tisíce lidí ve všech společenských postaveních stávají ve svém hledání pravdy vegetariány. Vegetariánství je základním krokem k lepší společnosti a lidé, kteří si naleznou čas, aby zvážili jeho výhody, se octnou ve společnosti takových myslitelů, jako byli Pythagoras, Sokrates, Platón, Klement Alexandrijský, Plutarch, král Ašóka, Leonardo da Vinci, Montaigne, Akbar, John Milton, Isaac Newton, Emanuel Svedenbourg, Voltaire, Benjamin Franklin, Jean Jacques Rousseau, Lamartine, Percy Bysshe Shelley, Ralph Waldo Emerson, Henry David Thoreau, Lev Nikolajevič Tolstoj, George Bernard Shaw, Rabíndranáth Thákur, Mahátma Gándhí, Albert Schweitzer a Albert Eintstein.

Zdraví a výživa

            Může vegetaiánská strava zlepšit nebo navrátit zdraví? Může ochránit před určitými nemocemi?

            Zastánci vegetariánství říkají svá ano již po mnoho let, i když donedávna je v tom moderní věda příliš nepodporovala. Zdravotníci začínají nyní pohlížet na vegetariánství jinak, neboť současné lékařské výzkumy potvrzují očividné souvislosti mezi konzumací masa a nemocemi, jakými jsou ischemická choroba srdeční a rakovina.

            Již v roce 1961 napsal Journal of American Medical Association: "Devadesáti až devadesáti sedmi procentům srdečních onemocnění lze předejít vegetariánskou stravou." Od té doby několik dobře vypracovaných studií vědecky prokázalo, že vedle tabáku a alkoholu je konzumace masa největší příčinou úmrtí v západní Evropě, Spojených státech, Austrálii a jiných vyspělých oblastech světa.

            Lidské tělo jednoduše není schopno rozložit nadměrné množství zvířecího tuku s cholesterolem. Celkem 214 vědců provádějících ve 23 zemích výzkum arteriosklerózy se téměř dokonale shodlo na tom, že mezi stravou, hladinou cholesterolu v krvi a onemocněním srdce existuje přímá souvislost. Jestliže člověk přijímá v potravě více cholesterolu, než jeho tělo potřebuje (čehož se obvykle při konzumaci masité stravy dopouštíme), nadbyečný cholesterol vytváří v lidském organismu velké problémy. Hromadí se na vnitřních stěnách cév, zmenšuje v nich průtok krve, což vede k onemocněním srdce, mozku a jiných orgánů.

            Vědci milánské univerzity a nemocnice v Maggiore prokázali, že nízkou hladinu cholesterolu v krvi mohou naopak udržovat rostlinné bílkoviny. V referátu britského lékařského časopisu The Lancet (Skalpel) D.C.R. Sirtori uzavírá, že lidé s vysokým obsahem cholesterolu v krvi spojeným s postižením srdce "si mohou pomoci stravou, která obsahuje pouze rostlinné bílkoviny."

            A co rakovina? Studie posledních dvaceti let jasně potvrzují souvislost mezi pojídáním masa a rakovinou tlustého střeva, konečníku, prsu a dělohy. Tyto druhy rakoviny jsou vzácné mezi těmi, kteří maso jedí málo nebo vůbec, jako adventisté, Japonci a Indové. Mazi populacemi pojídajícími maso je naopak rakovina velmi rozšířena.

            Jiný článek v časopisu The Lancet uvádí: "Lidé žijící v oblastech s vysokým výskytem rakoviny střev mají ve zvyku živit se stravou s vysokým obsahem tuků a živočišných bílkovin; zatímco lidé žijící v oblastech s nízkým výskytem se živí převážně vegetariánskou stravou s malým množstvím tuků nebo masa."

            Rollo Russel ve svých Poznámkách o příčinách rakoviny říká: "Shledal jsem, že z 25 národů pojídajících převážně maso má 19 národů vysoké procento výskytu rakoviny a pouze 1 národ má nízké procento. Z 35 národů, které maso jedí málo nebo vůbec, jsem však ani u jednoho vysoké procento výskytu nazaznamenal."

            Proč je tedy organismus masožravce ke všem těmto onemocněním náchylnější? Biologové a odborníci pro výživu jasně dokazují, že lidské zažívací ústrojí jednoduše není k trávení masa uzpůsobeno. Masožravá zvířata mají krátké zažívací ústrojí (trojnásobnou délku jejich těla), aby se maso z těla dostalo pokud možno co nejrychleji, protože při jeho rozkladu vznikají velice jedovaté látky. Jelikož rostlinná potrava se rozkládá mnohem pomaleji než masitá, mají býložravci střeva nejméně šestkrát delší než jejich tělo. Člověk má dlouhé střevní ústrojí býložravců, takže pojídá-li maso, velké množství jedovatých látek přetěžuje ledviny a může na jedné straně vést k pakostnici, artritidě, revmatismu a na druhé straně k rakovině a atheroskleróze cév.

            A nesmíme také zapomenout na chemikálie, přidávané do masa. Jakmile je zvíře poraženo, začíná se jeho tělo rozkládat a po několika dnech začne šedivět a zelenat. Masný průmysl maskuje toto závadné zbarvení přísadou dusitanů, dusičnanů a jiných konzervačních látek, aby maso dostalo jasnou červenou barvu. Současné výzkumy ale odhalují, že spousta těchto látek je karcinogenní. Celou situaci zhoršuje také obrovské množství chemikálií, které zvířata dostávají ještě za svého života v krmivu. Gary a Steven Nullovi nám ve své knize Jedy ve vašem těle dávají najevo, že bychom se měli dvakrát rozmyslet, než koupíme další biftek nebo šunku. "Zvířata jsou vykrmována a udržována při životě nepřetržitým podáváním uklidňujících prostředků, hormonů, antibiotik a 2700 jiných drog. Tento proces začíná již před narozením a pokračuje dlouho po smrti. Třebaže tyto drogy i nadále setrvávají v mase, které pojídáte, zákon nepožaduje, aby byl jejich seznam uveden na obalu."

            Vzhledem k těmto a dalším podobným skutečnostem uvedla Americká národní vědecká akademie v roce 1983, že "lidé mohou předcházet mnoha obvyklým druhům rakoviny sníženou konzumací tučných druhů masa a přidáním většího množství zeleniny a obilí".

            Ale moment! Nebyly snad lidské bytosti stvořeny pro požívání masa? Cožpak nepotřebujeme živočišné bílkoviny?

            Odpověď na obě tyto otázky zní: ne. Ačkoliv někteří historikové a antropologové tvrdí, že člověk je z historického hlediska všežravec, naše anatomická stavba těla - zuby, zažívací systém - upřednostňuje nemasitou stravu. Americká společnost pro výživu poznamenává, že "většina lidstva se v historii vždy živila vegetariánskou nebo téměř vegetariánskou stravou".

            A převážná většina lidí na světě tak žije i nadále. I v těch nejprůmyslovějších zemích se ještě před sto lety maso jedlo velice málo. Všechno začalo až s mrazícími boxy a konzumní společností 20. století.

            Ani v našem století se ale lidské tělo pojídání masa nepřizpůsobilo. Význačný švédský vědec Karl von Linné uvádí: "Vnitřní a vnější stavba lidského těla porovnávaná se stavbou těla zvířat ukazuje, že přirozenou stravou člověka je ovoce a zelenina." Anatomii masožravých a býložravých zvířat porovnává tabulka.

Podle A.D. Andrewse, Fit Food for Man (Zdravá lidská potrava), (Chicago: American Hygiene Society, 1970)

            Pokud jde o otázku bílkovin, Dr. Paavo Airola, uznávaná autorita v oblasti výživy a přírodní biologie, říká: "Před dvaceti lety byla doporučovaná denní dávka bílkovin 150 g, nyní však klesla na 45 g. Proč? Protože spolehlivé světové výzkumy potvrdily, že náš organismus tolik bílkovin nepotřebuje a že skutečná denní potřeba je 30 až 45 gramů. Nadměrná konzumace bílkovin je tedy nejen plýtváním, ale ve skutečnosti vážně poškozuje tělo a má dokonce prokazatelnou souvislost  s takovými vražednými nemocemi, jako rakovina a choroby srdce. Chceme-li, aby naše strava obsahovala denně 45 g bílkovin, není nutné jíst maso. Můžeme je získat z čistě vegetariánské stravy tvořené různými obilovinami, luštěninami, ořechy, zeleninou a ovocem."

            Mléčné výrobky, obiloviny, luštěniny a ořechy jsou koncentrovanými zdroji bílkovin. Například sýr, arašídy a luštěniny obsahují ve stejném váhovém množství více bílkovin než párek, vepřové maso nebo biftek.

            Až donedávna si lidé zabývající se výživou mysleli, že pouze maso, ryby, vejce a mléčné produkty dávají úplnou bílkovinovou skladbu (obsahující osm tzv. esenciálních aminokyselin, které si tělo nedokáže vytvořit) a že všechny rostlinné bílkoviny nejsou plnohodnotné (postrádají jednu nebo více těchto aminokyselin). Výzkumy švédského institutu Karolinska a německého institutu Maxe Plancka však ukázaly, že většina druhů zeleniny, ovoce, semen, ořechů a obilovin je vynikajícím zdrojem kompletních bílkovin. Ve skutečnosti se rostlinné bílkoviny vstřebávají snáze než bílkoviny živočišné a nepřinášejí s sebou žádné jedy. Jestliže jíte dostatek přirozené stravy, pak je téměř vyloučeno, že by váš organismus dostával málo bílkovin. Pamatujte, že původním zdrojem všech bílkovin je rostlinná říše. Vegetariáni je jednoduše jedí "přímo", místo aby je získávali až pojídáním zvířat, která se živí rostlinami.

            Příliš mnoho bílkovin ve stravě dokonce snižuje lidskou energii. V sériích porovnávacích testů provedených Dr. Irvingem Fisherem z univertity v Yale bylo zjištěno, že vegetariáni pracují dvakrát tak lépe než lidé živící se masem. Když Dr. Fisher snížil jejich spotřebu zvířecích bílkovin o 20 %, stoupla jejich výkonnost o 33 %. Nespočetné další studie prokázaly, že správná vegetariánská strava poskytuje více energie než masitá. Dr. J. Iotekyo a V. Kipani z Bruselské univerzity ve své studii ukázali, že vegetariáni jsou schopni vykonávat fyzické testy 2x až 3x déle než masožravci a zotavují se 3x rychleji než lidé pojídající masitou stravu.

Zájemcům o zdroj předchozího textu zašlu titul knihy s recepty e-mailem.

≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈

♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦

≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈≈

♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦♦